Novinky

Seminář S5 MVPBIM 2022

By 31 března, 2022 No Comments

Zajímavý rozhovor v časopise oEnergetice.cz s Danem Jiránkem z SMO ČR, který byl účastníkem kulatého stolu semináře S5 Rozvojové projekty energetické infrastruktury v rámci konference o digitalizaci ve stavebnictví MVPBIM 2022, kterou naše firma spolupořádala. Na semináři vystoupil také s přednáškou Základní očekávání, potřeby, podmínky a překážky z pohledu obcí.

https://oenergetice.cz/rozhovory/dan-jiranek-mame-robustni-energeticke-site-neunesou-vsechno

Dan Jiránek: Máme robustní energetické sítě. Neunesou ale všechno

Stávající distribuční sítě se dokážou vyrovnat s určitým výkonem fotovoltaických panelů nebo nabíječek na elektroauta ve městech. „V některých místech ale bude nutné hlídat, aby se síť nepřetížila, když zasvítí sluníčko nebo se v určitém čase začnou současně dobíjet elektromobily,“ říká v rozhovoru pro web oEnergetice Dan Jiránek, ředitel Sekce pro projekty a inovativní přístupy Svazu měst a obcí.Bývalý předseda svazu a primátor města Kladna doufá, že se v příštích letech díky několika příznivým faktorům podaří lépe řešit jeden z největších problémů energetiky – průtahy kolem staveb. Dan Jiránek bude jedním z hlavních řečníků semináře Rozvojové projekty energetické infrastruktury v rámci konference o digitalizaci ve stavebnictví. Konference se uskuteční jako hybridní ve dnech 9.-10.2. 2022 na ČVUT v Praze.Cílem diskuse na chystaném semináři o rozvojových projektech energetické infrastruktury je identifikovat prioritní úkoly v této oblasti a formulovat návrhy legislativních úprav. S představiteli obcí o nich budou jednat také zástupci energetických distribučních společností. Průtahy kolem staveb jsou jedním z největších problémů dnešní energetiky. Týká se to například i energetických sítí ve městech. Může se v příštích letech situace zlepšit díky digitalizaci?

Neřekl bych, že díky samotné digitalizaci, ale díky tomu, že konečně snad budeme mít přesnější údaje. Mám na mysli například údaje o tom, kudy sítě vedou nebo kdo je vlastníkem sítě, u níž to dosud nebylo jasné. Doufejme, že se podaří vyřešit i například problémy s pozemky, jejichž vlastník je nedohledatelný nebo dávno po smrti. Díky novému občanskému zákoníku se v roce 2024 stane vlastníkem těchto pozemků stát. Situace se může zlepšit vzhledem ke kombinaci několika faktorů. Vzniknou také digitální technické mapy, takže bude možné s větší mírou přesnosti určit, kudy sítě vedou. Nemůžeme očekávat, že všechno bude ideální, ale šance, že se podaří mnoho věcí zlepšit, tady je.

Takže očekáváte, že se zrychlí schvalování staveb, jejich realizace, omezí se různé spory?

Stavby se nejvíc zpožďují kvůli nevyjasněným vlastnickým vztahům nebo právě nedostatečným informacím o sítích. Stává se, že v místě stavby vede síť, která ani není nikde uvedena. Doufáme, že všechny tyto problémy se podaří aspoň částečně odstranit. Pokud bude například jasné, komu patří pozemky, je mnohem jednodušší dát dohromady vyjádření jejich vlastníků, vlastníků sítí a vydat stavební povolení. Doufáme také, že pozitivní přínos budou mít nový stavební zákon a zákon o liniových stavbách.

Nový stavební zákon ještě pravděpodobně čekají změny, vláda přijde s návrhem další novely…

Ano, ale v každém případě by mělo být jasné, že důležité strategické sítě nebudou schvalovány na nejnižší úrovni stavebních úřadů. Panuje všeobecná shoda v tom, že má vzniknout Speciální stavební úřad. Povolovací proces už by neměl mít na starosti třeba stavební úřad, který se podobnou záležitostí zabývá jednou za desítky let, nemá dostatečné personální vybavení a je pro něj složité komunikovat s obrovským množstvím vlastníků pozemků.

Jak jsme daleko s přípravami digitálních technických map? Podle dosavadních představ by měly být hotové nejpozději v polovině roku 2023…

Obávám se, že to nebude všude stejné. Digitální technické mapy mají do značné míry na starosti kraje a dostaly na ně poměrně slušné dotace. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že ta dotace byla pro všechny kraje stejná. A je jasné, už vzhledem k počtu nemovitostí nebo sítí, které jsou na jejich území, může být taková dotace třeba pro Karlovarský kraj dostatečná, ale pro Středočeský kraj nikoliv. Navíc bude hodně záležet na tom, jak se podaří integrovat technické mapy velkých měst, protože řada měst je má na poměrně slušné úrovni. Nemám iluze, že všechno bude včas hotové tak, jak ukládá zákon. To v Česku neplatí skoro nikdy. Ale i tak mohou digitální technické mapy s urychlením staveb hodně pomoci.

Pokud vím, některé obce si stěžovaly, že dotace na vytváření digitálních technických map nezamířily přímo k nim. Co si o tom myslíte?

Jak jsem říkal, některé obce – především velká města – mají tyto mapy hotové. Jiné obce nemají vůbec nic. Myslím, že zvolená krajská úroveň je v pořádku, jen by bylo třeba v těch krajích, které jsou hustěji zasíťovány, poskytnout podstatně větší částku.

Dan Jiránek, ředitel Sekce pro projekty a inovativní přístupy Svazu měst a obcí. Zdroj: Svaz měst a obcí

Velkým problémem je v případě energetických staveb pokládání podzemních sítí. Zároveň upozorňujete, že v energetice se do budoucna chystají obrovské změny – rozvoj elektromobility, decentrální energetiky, energetických komunit. Už dnes je vidět zvýšený zájem o využívání fotovoltaických panelů. Jaká jsou vaše očekávání v tomto ohledu?

Historicky máme poměrně robustní strukturu energetických sítí. Ty jsou až do nějakého momentu schopné fungovat bez nějaké zásadní změny, když nepočítám třeba standardní výměnu a modernizaci kabelů. Energetická síť unese určitý počet fotovoltaik, nabíječek na elektroauta a podobně. Ale neunese všechno. Podmínky se budou v různých místech lišit. Bude nutné rozumně řídit povolovací procesy, aby se síť místně nepřetížila kvůli vysokému počtu fotovoltaik v době, kdy zasvítí sluníčko. Nebo kvůli tomu, že se v určitém čase začnou současně dobíjet elektromobily. Částečně je možné podobné situace řešit s využitím softwaru, který neumožní, aby všichni nabíjeli najednou a distribuční síť přetížili.

Už dřív jsem zaznamenal vaše vyjádření, že nabíječky nebude vždy možné připojit na klasické kabely, které vedou pouliční osvětlení…

Záleží na tom, jak jsou takové kabely robustní. Pokud vyměním výbojky za ledková svítidla, budu mít část kapacity kabelů volnou. Ale jenom část. Je tu ale ještě větší problém. Stačí se zamyslet nad tím, jak to bude vypadat v té části obce, kde povedou kabely od veřejného osvětlení k vozidlům. Za prvé víme, že třeba životnost kabelů, které jsou volně umístěné na sídlišti, je velmi krátká. A za druhé si nemyslím, že v noci bude proud nejlacinější a bude ho nejvíce. Pokud poroste počet fotovoltaik, čemuž vše nasvědčuje, bude se z logiky věci vyrábět nejvíce elektřiny přes den.

Jak se díváte na vizi, že elektromobilita bude sloužit ke stabilizaci sítě?

Pak je ale nutné počítat s tím, že se auta musí nabíjet přes den. Navíc si myslím, že podmínky pro nabíjení nebudou stejné ani během celého dne. Domácnosti budou mnohem více uvažovat o tom, kdy se vyplatí zapojit jednotlivé spotřebiče. Cenových tarifů bude víc. Doba, kdy bude výhodné nabíjet, se smrskne a bude ji složitější trefit. Každopádně předpokládám, že většina majitelů elektromobilů nebude dobíjet svá auta na sídlišti, ale někde na parkovišti Park&Ride nebo u zaměstnavatele. Tam bude nutné koncentrovat dobíjecí kapacitu. Nebo bude muset být nějaká velká baterie třeba u nákupního centra, kterou fotovoltaika na jeho střeše nabije a která v době nákupní špičky pustí energii do aut. To už je ale samozřejmě méně efektivní, část energie se během celého procesu ztratí.

Mluvil jste o potřebě změny stavebního zákona také právě v souvislosti s elektromobilitou…

Je totiž nutné vyřešit spoustu dalších otázek. Ty se týkají například parkování elektroaut pod obytnými domy. Legislativa EU tlačí na to, aby se nové obytné domy stavěly s podzemním parkovištěm kvůli úspoře místa. Víme ale, jaká je situace v případě plynových aut, která kvůli požárnímu riziku v podzemních garážích parkovat nemohou. Podle informací z veřejných zdrojů může být v případě elektromobilů požární riziko podobné nebo ještě větší. Myslím, že tento rozpor bude muset být vyřešený minimálně na úrovni prováděcích vyhlášek k novému stavebnímu zákonu. Neumím si představit, že by stavební předpisy určovaly, kolik parkovacích míst musí být vybavených pro nabíjení, a současně stanovovaly, že to nesmí být pod obytnými domy.

Zdůrazňujete, jak je důležité, abychom v digitálních technických mapách měli přesnější údaje. Předpokládám, že by se to mělo týkat i budoucích rozvojových projektů?

Samozřejmě. Do digitálních map by měly být v ideálním případě zanesené očekávatelné nebo očekávané požadavky na nové sítě, na výměnu části těchto sítí a podobně. Zástupci obcí by měli mít možnost podívat se do mapy a zjistit, kdy se co chystá v případě obnovy distribučních sítí elektřiny nebo plynu, a dát si to do souvislosti s tím, že také obec potřebuje na daném místě nový povrch. Pak by bylo možné se dohodnout, že se vše udělá najednou.

Záležet bude podle vás také na tom, jak se bude vyvíjet evropská taxonomie – tedy to, jaké energetické investice označí Evropská unie za udržitelné. Proč je to důležité?

Bude pak možné lépe odhadovat, jaké budou potřeby sítí do budoucna. Záleží ale i na celkovém nastavení evropské legislativy, která může být s taxonomií fakticky v rozporu. Pokud teď bude plyn připuštěn jako přechodový energetický zdroj, ale zároveň EU schválí, že má skončit v roce 2040, je to problém. Jestliže zjistíme, že za dvacet let budeme muset prakticky zcela přejít na vytápění elektřinou, můžeme vyhodit plány na rozvoj energetiky, které jsme dosud dělali.